Letní bikování KRASLICE
2.-10.července 2011
Pokračování STŘEDA AŽ NEDĚLE, předchozí stránka SOBOTA AŽ ÚTERÝ.
Podívej se rovnou na velké fotky
STŘEDA 6.7.
V mapě jsem našel žlutou zn. zajímavě se klikatící v Německu podél hranic, tak jsme jí vyrazili prozkoumat. Jeli jsme z Kraslic po cyklostezce (zelená zn.) do Klingenthalu. Odtamtud jsme prudce nastoupali po šotolinové "staré Klingenthalské" silnici na kopce jižně od města. Pak jsme se z rozcestí u bývalého trojmezí (východní, západní Německo, Čechy) vydali po pěšině podél hranic (žlutá zn.). Byla to krásná přírodní stezka i když občas s popadanými stromy. Po sjezdu dolů pod sjezdovku na Kegelbergu jsme si dali pivko ve stánku u vleku. Dál jsme objížděli kopce po lesní cestě (zelený puntík zn.) a bohužel jsme minuli historický trojmezní kámen, ale mohla za to asi dlouhá lávka z kulatin, na níž jsme nedočkavě vjeli. Na rozcestí jsme přejeli na pěknou šotolinovou cestu (zelená zn.), stoupající zpátky k hranicím až k silnici do Lubů. Silnici jsme sjížděli až do hospody Kozabar v Horních Lubech na oběd. Tam nás dojel i Žeryk s Lubošem, kteří nás stíhali po skoro stejné trase. Po obědě nám Žeryk doporučil na koupání rybníček v loukách někde nad hospodou, protože tamtudy bloudili při sjezdu do Lubů. Takže jsme vytlačili kola nahoru a tam jsme se svlažili v onom pěkném rybníčku. Hřebík to dopřál i své skládačce a neplánovaně i všem věcem v batohu. Po odpočinku jsme dojeli na červenou zn., která táhle stoupala až k vyhlídce Vysoký kámen. Petr nám předvedl, jak se to sjíždí( VIDEO ). Pak jsme stále jeli po červené zn. vedoucí do Kraslic i když v jednu chvíli jsme jí na louce ztratili a pak jsme, hlavně já, trochu bloudili v lese. Ale jinak cesta vedla přes krásné louky. V Kraslicích jsem ještě se skupinkou odvážných dali brod. Večer přijel Soušl s Márou a přivezli plno zajímavých lahváčů, ale přesto jsme navštívili i Matyldu.


ČTVRTEK 7.7.
Vyrazili jsme docela časně (10h.) a nastoupali jsme po silnici ze Stříbrné na kopec a dál po lesní cestě (žlutá zn.) k rozcestí pod Špičákem. Pokračovali jsme po žluté zn. a tam nás také dojel Honza Jokeš, který přijel na dva dny a nestihnul nás u penzionu. Luboš s Žerykem si dávali odpočinkový den, tak ho naštěstí poslali za námi. Společně jsme dojeli na silnici mezi Přebuzem a Šindelovou. Tam se oddělil Petr, Míla, Cigi a Hřebík, kteří se jeli koupat do Šindelové. Já, Mára, Soušl, Štěpán a Honza jsme vyrazili s cílem udělat stovku. Přes Přebuz (pivko) jsme dojeli na červenou zn. a dál po ní směrem na Horní Blatnou, ale značku jsme ztratili a dojeli na silnici pod Jelení. Tam jsme pokračovali po lyžařské magistrále, až jsme opět narazili na značku a po ní sjeli přes louku do Blatné. Bohužel hospody tam jsou nahoře u náměstí, takže jsme zase po silnici stoupali. Oběd byl v Kolibě U medvěda, kam jsme kdysi pravidelně jezdili při letním bikování v Abertamech. Vymysleli jsme další postup přes Potůčky a po německé straně zpět na Bublavu. Do Potůčků jsme sjeli po hřebenové lyžařské trase, ale za hranicemi následoval úmorný výjezd po silnici a jen chvilku po šotolince (zelená zn.) na Henneberg. Tam jsme dali zaslouženého Weizenbiera v příjemné hospůdce. Kolem německého rašeliniště Malé jeřábí jezero jsme se napojili na čevenou zn. a po ní dojeli k jezeru Carlsfeld, které jsme objeli přes hráz. Dál jsme jeli po široké šotolině kroutící se podél hranic až na Aschberg. Honza si odtamtud dal ještě 30 kiláků přes Německo a my ostatní jsme sjeli přes Bublavu a pastviny u ranče na červenou zn. do Kraslic. V podvečer si Luboš s Žerykem a Cigi s Mílou zahráli tenis na kurtech pod penzionem. Večer odjel Štěpán s Hřebíkem.


PÁTEK 8.7.
Rozdělili jsme se na dvě skupinky, ale jeli stejným směrem, jen druhá skupinka vyrazila až po obědě. Já, Petr, Mára a Soušl jsme vyjeli přes Bublavu na Aschberg a pak sjeli klikatou šotolinovou cestou (lyžařská, zelená a modrá zn.) do Morgenrothe. Tam po terénní vložce kolem starých náhonů jsme opět stoupali po šotolince (zelená, lyžařská zn.) k jezeru Carlsfeld. Jezero jsme objeli horem po červené zn. až na cestu (neznačená) vedoucí do Čech k Přebuzu. V Přebuzu jsme dali oběd a pak jsme se zase rozdělili. Soušl s Márou vyrazili po silnici dolů na žlutou zn. přes kopec do Liščího údolí. Pokračovali po modré zn. k zámečku Favorit a dál po žluté na zelenou zn., po které stoupali a dál i neznačenou cestou k rozcestí pod Špičákem. Pak už sjeli do Rájeckého údolí. Já s Petrem jsme rovnou z Přebuzu vjeli do lesa a pak narazili na zelenou a po ní opět přes Špičák, odkud byl tentokrát krásný výhled. Druhá skupinka vyrážející po obědě dojela podél hranic k jezeru Carlsfeld a prohlídli si i stejnojmenné městečko. Pak to vzali jako my do Čech, ale sjeli hned Rájeckým údolím. Večer jsme zašli na kvasnicového Kláštera do Kraslic a pak skončili v Severce na diskošce


SOBOTA 9.7.
Ráno odjeli Petr, Luboš, Míla i cigi, takže jsme zůstali ve 4. Žeryk se léčil s prohýřené noci, ale my ostatní jsme vyrazili opět směr Luby. Po červené zn., jen obráceně než ve středu. Jeli jsme přes louky, lesní cestou rozrytou od těžařů, louku u Kostelního kamene (zase ztráta zn.), na vyhlídku Vysoký kámen a dlouhým sjezdem po značce a kolem rybníčku na loukách nad hospodou v Lubech. Oběd v Kozabaru. Pak jsme nastoupali po silnici na hranice a podél hranic (červená zn.) jsme zajeli kus na jih na vyhlídku Wirtsberg. Krása! Byla tam zajímavá rozhlednička, výhled 360° a navíc zvonili kostelní zvony dole v obci Landwust. Po návratu na silnici jsme pokračovali po německé straně na sever (červená zn.) po hřebenu lesem a loukami až jsme sjeli do mestečka Erlbach. Odtud jsme prudce stoupali po silnici až pod vrcholky kopců jižně od Klingenthalu. Pak jsme s úlevou pokračovali už po šotolinách kolem vrcholků až na starou Klingenthalskou silnici. Chtěl jsem sjet dolu do města po červené zn., ale bylo to strašně rozrytý od těžařů. Kluci to vzdali a já to zkusil. Bylo to špatný až na 200m, kde bylo vidět jaká to byla dřív krásná cesta. Kluci po chvíli také chtěli najet na značku a tak jsme se potkali uprostřed polomů, které vystřídali zničenou cestu. Stromy jsme přelézali až dolů k městu. V Hraničné jsme zašli na Kozlika a KNOBLAUCHSUPPE. Večer jsme opět zavítali na Matyldu.


NEDĚLE 10.7.
Vyjeli jsme do Rájeckého údolí a tam pak odbočili na neznačenou lesní asfaltku stoupající podél potoka až na zelenou zn . mezi Špičákem a Přebuzem. Pak jsme přejeli spojkou na žlutou značku a z ní jsme zase sjížděli neznačenou lesní asfaltkou s krátkou šotolinovou odbočkou přes louku do Šindelové. Hospoda u rybníka byla hodně špatná, takže jsme zajeli na oběd do hospody Sparta, kolem které jsme předtím projeli. Po obědě jsme našli Modřínovou alej a tou jsme projeli k zámečku Favorit. Odtamtud jsme pokračovali podél potoka přes dva brody (žlutá zn.) a pak přes kopeček do Horní Rotavy. Dál jsme vyjeli po cyklostezce na žlutou zn. pod Komářím vrchem. Pak jsme dali prudký sjezd po zelené zn. dolu do Stříbrné. Takže letošní bikování začalo i skončilo stejným kopcem :-)

Bikování v Kraslicích sice bylo převážně po hladkých cestách a díky tomu jsme toho najezdili v sedle, nejen cyklistickém, docela dost. Krušné hory nám předvedly dlouhé výšlapy a sjezdy, ale našli jsme i několik pěkných úzkých stezek.
Příba
Tvoří
Prriba