Letní bikování
9. - 16.8. 2008
Podívej se rovnou na velké fotky


neděle 10.8. Do Jizerek jsme se sjeli ze všech směrů. Míla, Luboš a Honza přijeli z Prahy už v sobotu a v neděli jeli do Liberce naproti Petrovi, který přijel na kole ze Cvikova. Honza si pak dal Ještěd, Luboš zvolil rychlý návrat a Petr s Mílou se se mnou setkali na Nové Louce, kam jsem přijel na kole z Pasek nad Jizerou. Pak jsme přes Bílou Kuchyni sjížděli drsný sjezd kolem vodopádu Štolpich do Hejnic. Odpoledne přijel ještě Marek se Štěpánem. Večer jsme zašli do hospody Dělnický Dům a mladičká drsná servírka odhalila ve Štěpánovi "Dana z Vyvolených"! Navíc nám poradila nejlepší koupaliště v okolí v nedaleké Raspenavě.


pondělí 11.8. Sedmičlený peloton vyrazil přes Lázně Libverda a kolem Obřího Sudu dobýt nejvyšší vrchol Jizerských hor. Nejřív po šotolině, pak po asfaltu a nakonec po kamenité cestě, ale stále nahoru vedla trasa na vrchol Smrku (1124 m.). Marek se Štěpánem pak pokračovali do Polska na dvoudenní výlet s noclehem u Harrachova. My ostatní jsme se rozhodli si dát těžký severní sjezd po modré značce. Ze začátku to bylo hodně kamenitý, ale šlo to, ale pak už to nezvládal ani Honza a raději jsme nejtěžší úseky objeli(kromě Honzi) po neznačených, sice trochu zarostlých, ale jetelných cestách. Jen kousek před nájezdem z kamenné cesty na asfalt píchnul Petr i Míla. Nakonec jsme dojeli do sedla nad Hubertkou, kudy jsme už vyjížděli nahoru. Petr znovu píchnul a navíc jsme zjistili, že má i bouchnutý ráfek. Honza ho naštěstí lehce vyklepal pomocí přírodního nářadí. No ale než jsme dojeli k chatě Hubertka, tak Petr zase píchnul. Tedy urval ventilek a u chaty jsme museli u polívek a pívka lepit duši. Ukázalo se že Petr má už tak ojeté boky plášťů, že se protáčejí na ráfku a pak trhají ventilky. Od chaty jsme sjížděli po nádherné cestě (zelená zn.) dolu do Hejnic. Honza se tak kochal, až málem sejmul chodce a kousnutá kotoučovka ho vystřelila hlavou napřed vstříc tvrdé zemi. Dojeli jsme do našeho penzionu a Honza, asi vlivem otřesu, se pak vydal ničit své tělo do nejetelných výjezdů a sjezdů okolních hor. Luboš, který dojel již dříve z půlky výstupu na Smrk, lenošil, ale já s Mílou a Petrem jsme si zabalili plavky a odjeli ješte na Koupaliště do Raspenavy. Večer jsme pak na pokoji koštovali dovezené víno. Honza se vrátil až za šera a zelenější než obvykle.


úterý 12.8.Udělali jsme si s Honzou , Petrem a Mílou odpočinkovou vyjížďku po krásné šotolinové cestě do Oldřichovského sedla, pak sjezdík do Oldřichova a stoupání do skal kolem štoly Vlčí Jáma. Pak jsme jeli skalním městem kolem Špičáku, skrz skalní bránu. Dál jsme po hřebenu dojeli do Albrechtic a pak už od větrných elekráren sjížděli lesem dolu k Frýdlantu. Petr opět urval ventilek, tak jsme museli opět měnit duši. Přes Dětřichov a Větrov po silnici jsme konečně dojeli do Frýdlantu a než otevřeli cykloprodejnu, zašli jsme do jídelny na oběd. Po obědě jsme měli sraz s Lubošem a Mrzoutem, který za náma dopoledne přijel z Prahy. Petr nakoupil velkou zásobu duší a pak už jsme jeli jen po silnici na koupaliště v Raspenavě. Večer jsme zašli do Hejnického kina na Samotáře. Před tím jsme si dali pár pivek a ještě jsme chtěli lahváče pronést do kina. Dědek thlístek byl však nekomromisní a tak jsme museli exovat a stejně jedno zbylo u něj v úschově. Sice jsme mu ho v půlce filmu, při cestě na záchod, vyfoukli, ale po filmu nás pak pěkně zjebal. Večer se vrátili Marek a Štěpán z dvoudenní výpravy a Štěpán odjel do Prahy. Paní správcová trochu prudila, že furt někdo odjíždí a přijíždí a jak si to představujem, že tam někteří nespí, když si to zaplatili. A hlavně proč máme tolik aut!


středa 13.8. Kromě Marka, který šel pěšky zkoumat štoly u Nového Města pod Smrkem a Honzi, který jel sám na Jizerku, jsme všichni vyrazili po Staré poutní cestě s pěknými malovanými pomníčky k rybníku (Šolcuv) pod Oldřichovským sedlem. Po cestě jsme zabloudili i k chaloupce U Pytláka, kde jsme měli původně bydlet. Od rybníku jsme vystoupali po silnici do sedla a pak sjeli po lesní cyklostezce do Olřichova v Hájích. Pak následoval šest a půl kilometru dlouhý prudký výšlap po asfaltce až na Bílou Kuchyni. Pak jsme zajeli na vydatný oběd na Šámalku na Nové Louce. Návrat byl opět přes Bílou Kuchyni a pak přes skály kolem Poledníku (zelená zn.). Od Poledníku byl pěkný dlouhý sjezd do Oldřichovského sedla a pak po neznačené cestě dolu opět k Šolcovu rybníku. Tam jsem se Petrem vykoupal a stejnou cestou jako dopoledne, jsme se vraceli do Hejnic. Dokoupili jsme dvě láhve a večer jsme opět strávili u vína v penzionu.


čtvrtek 14.8. Čtvrtek měl být poslední slunečný den, tak jsme naplánovali kratší vyjížďku zakončenou na koupališti. Já, Míla, Petr, Marek, Mrzout a Honza jsme zase jeli přes Libverdu a kolem Obřího Sudu. Honza pak pokračoval na vrcholky hor a my ostatní jsme sjeli do Nového Města pod Smrkem a pak přes kopeček do Jindřichovic pod Smrkem. Tam jsme nesehnali hospodu na oběd, takže jsme se stočili už zpátky na Raspenavu. Jeli jsme po silnici přes Horní Řásnici a pak jsme chtěli přejet lesem přes kopec Chlum rovnou ke koupališti v Raspenavě, ale cestu nám přehradilo oplocení vojenského prostoru. Museli jsme to objet po louce a po silnici. Na koupališti jsme se najedli hambáčů a pak strávili pěkné odpoledne a odvážili jsme se i na skokanskou "věž"! Na koupaliště později přijel autem i Luboš a Mrzout, který předtím na kole jel rovnou do Hejnic. Večer jsme v Hejnicích zašli do hospody.


pátek 15.8. Ráno odjel do Prahy Míla s Lubošem a Mrzout. I když chvílemi mrholilo, tak jsme Já, Petr, Marek a Honza vyrazily do kopců. Zvolili jsme cestu po druhé straně potoka než vede zelená turistická značka ke kiosku na Hřebínku. Ukázalo se, že cesta se nenapojovala a museli jsme brodit přes kamené koryto potoka mezi vodopády, aby jsme se napojili na cestu na Hřebínek. Za deště jsme stoupali nahoru a Petr musel ještě s Honzovou pomocí nýtovat roztažený řetěz. Na Hřebínku bylo zavřeno,tak jme rychle pokračovali na Šámalku. Tam jsme se konečně v suchu zahřáli a dobře poobědvali. Po obědě Honza vyrazil v hustém dešti na hřebeny a my jsme zvolili rychlý návrat přes Hřebínek do Hejnic. Přijeli jsme pěkně zabahněný. Honza na hřebenech uznal, že je šílenec a pak už se nepouštěl do žádných brutálů a po silnici přes Hubertku sjel dolu. Honza ještě večer odjel do Prahy. Večer jsme zašli naposledy na večeři do hospody .

V sobotu stále pršelo, tak jsme hned ráno odjížděli domů.

... a něco navíc!
Tvoří
Prriba